Licence Creative Commons

Zestátnění člověka - vždyť je to pro vaše dobro, vy nesvéprávní pitomečci

22. 10. 2012
V reakci na odkaz o "zestátnění člověka" mi jeden známý, politolog, jako protiargument napsal krásně kolektivistickou reakci, že prý

"současná společnost bez jakéhokoliv vlivu státu dospěla do situace, kdy obezita a zlozvyky obecně začíná mít značně negativní dopady na hospodářství a společnost jako celek. Stát jako takový zodpovídá za obranu společnosti. Má se tedy jen tak dívat, jak "svobodná volba jednotlivce" ho rozežírá zevnitř? (...) není náhodou, že po tisíciletí nebyla svoboda jednotlivce nijak zvlášť akcentována. Kdyby to byla tak zázračná evoluční výhoda, tak se prosadí už dávno..."

Má reakce byla nasnadě:
"Ale fuj. Takže člověk nemá právo být neefektivní, protože jeho nejdůležitější funkcí je výkonnost v ekonomice a tomu se musí podřídit celý jeho život? Takže Bůčková daň a zákaz chlastu v neděli, aby byli v pondělí všichni dělníci maximálně efektivní - protože svoboda každého končí ne tam, kde zasahuje do svobody druhých v rámci dobrovolných vztahů ale tam, kde nejedou na 100% výkonu ku Slávě Impéria a Výkonnosti Ekonomiky, jimž musí být položen na oltář každý lidský život? Je sice pěkné, že se mi snažíš zase dát něco proti čemu bych se mohl vyhranit, ale hájit de facto totální nasazení už je trošičku za hranou, nezdá se ti?",

skrze což jsem dostal reakci pěkně vystihující propagandistický modus operandi "pachatele dobra"-sociálního inženýra, hrající na city, Ordnung a rodinu:

"tedy je ze všeho nejlepší nechat všechny se svobodně ufetovat, uchlastat a se zničenými rodinami, klesajícím hospodářstvím a zruinovaným zdravotnictvím se radovat, jak moc jsme svobodní ve své bídě."

Nu a na to mu to nedalo než odpovědět poněkud pateticky, proslovem, který zároveň vyjadřuje můj postoj k "víme lépe než vy, co je pro vás dobré a vnutíme vám to":

Ano, jsem pro to, nechat lidem svobodu nést následky svých rozhodnutí. "Chůvičkovský stát", který se snaží chránit lidi před jimi samými je něco, co se mi hnusí z hloubi duše. Je to ďábelské otroctví ducha i těla; je to ultimátní arogance, kdy někdo tvrdí, že on sám ví nejlépe, jak by ostatní měli žít a co by měli dělat -- a absolutně nedůvěřuje jejich úsudku o nich samotných.
Je to vysoce třídní společnost, kdy vládnoucí byrokraté absolutně opovrhují svými poddanými a pokládají je za děti, zvířata nebo bezduchou materii, kterou musí oni, Vládci, formovat, ovládat a řídit. Je to trend, který rozjíždí rychlík do opravdu totalitní společnosti - ne autoritářské, ale skutečně totalitní -, ve které banda pyšných technokratických byrokratů řídí každý aspekt života každého.


Je to svět, ve kterém máš seshora předepsané, v kolik budeš vstávat, jak dlouho budeš spát, máš předepsanou vyváženou stravu k snídani a zákaz vepřo-knedlo-zela i Kofoly - protože není přípustné, aby sis zatěžoval zdraví nezdravou stravou a tak zatěžoval veřejný zdravotní systém, neřkuli nepracoval. Co na tom, že jaká strava je zdravá se "odborníci" přou desetiletí.
Svět, ve kterém ti Vláda přidělí práci - protože přeci nemůže riskovat, že bys pracoval na místě, kde bys byl méně efektivní a přinášel společnosti menší prospěch, než tam kde Tatíček Stát nejlépe využije tvůj potenciál k "veřejnému blahu". Co na tom, že nikdo neví ani co to "veřejné blaho" je, natož jak jej dosáhnou.
Svět, ve kterém, ti vláda nejlépe i pořádně zorganizuje, s kým se smíš stýkat - abys nebyl vystaven nesprávným názorům a nemrhal ex-svým, zestátněným časem. Jak navrhoval už Platon, nejlepší bude, když se budeš povinně věnovat kolektivním hrám: je přeci "společensky prospěšné" vše vnímat paradigma týmu, kolektivu a nikoli jedince.
A proč se omezovat? Rozjedeme ve velkém eugeniku; vždyť ji vychvaloval Platon, Huxley i Římský Klub, tak jaképak cavyky - šup na analýzu DNA a Stát už ti vybere, koho si vezmeš za ženu a kolik kdy budete mít dětí.

Má to dva háčky. Jeden již onehdá vystihl Petr Mach v onom známém citátu, že "EU je založená na předpokladu, že centrální Komise v Bruselu ví lépe než miliony jednotlivců, co je pro ně dobré. To by mohlo platit, kdyby byla komise nadána božskou inteligencí. Obávám se, že tomu tak není."
Jako tester hledám a replikuji situace, které návrháři nepředpokládali a nepojistili se proti nim v psaní svých kódů. Nikdy neotestuješ všechny a vždycky je tam spousta chyb - jednu jsem třeba objevil po 30 letech. Proč - žádný ze zákazníků nespustil tu část kódu. Protože zákazníků bylo málo.

Zákonodárci jsou jako vývojáři. Také píší kód - kód toho, jak se lidé musí nebo nesmí chovat. A i jejich kód má chyby: to je tehdy, když je v dané situaci - se kterou zákon nepočítal - prospěšnější nebo morálnější kód-zákon porušit.
Čím více věcí ovšem sešněruješ zákony a čím více lidí jim musí podléhat, tím větší je pravděpodobnost, že někdo narazí do "chyby v kódu". Takovým lidem budeš naopak škodit - a to tím více, čím víc regulací vydáš - lhostejno jak dobré jsou tvé úmysly.

Věc druhá je něco, s čím nikdy nepočítal žádný režim pachatelů dobra a Kolektivismu, který by chtěl všechny položit na oltář "veřejnému zájmu": existují lidé - bude jich ve společnosti alespoň 10% - kteří chtějí a budou žít své životy sami a ne jako loutky "chůvičkovského státu", který je bude považovat a nakládat s nimi jako s malými dětmi. Takoví lidé neohnou hřbet a pokud je budeš nutit, budou v čím dál tím větší opozici až se rozhodnou buď utéct, nebo - pokud jim útěk znemožníš - bojovat. Říká se jim různě - "disidenti", "self-reliants", "podvraceči", "reakcionáři", "živly"...
Ale můžeš s nimi dělat jen dvě věci: nechat je být - nebo je zničit. Protože jakmile zajdeš příliš daleko, už se nepodřídí. A když jim vyhlásíš válku, oni tu hozenou rukavici přijmou - i když vědí, že nemají šanci "vyhrát".

* * *

Já bych raději vystoupil z veřejného zdravotnictví i se všemi důsledky a pokusil se nějak vyjít bez toho, raději než abych se stal otrokem toho, co si někdo myslí že je prospěšné pro mé zdraví. Jenže opt-oput ty neumožníš, že? "Všichni se nám úplně podřídíte protože my víme lépe než vy, co je pro vás dobré a budeme rozhodovat bez vás za vás o vás. O všem. Je to pro vaše dobro."

Protože tě, jako většinu studentů humanitních oborů, nakazili touhou po moci. Toužíš po tom, aby byli druzí lidé nuceni podléhat tvým plánům a představám: sám to píšeš, nyní už explicitně. Že lidem není možné důvěřovat v jejich úsudku, protože nedělají to, co je "ve veřejném zájmu" nebo "dobré pro společnost"; zatímco ty je laskavě donutíš dělat to, co je pro společnost prospěšné. Ty totiž víš lépe než oni, jak mají žít. To je esence sociálního inženýrství: touha rozhodovat o životech jiných, proti jejich vůli. To je také definice agrese.
Já nechci o nikom rozhodovat: hnusí se mi, když má někdo moc nad druhými.
Pokud by někdo chtěl, aby o něm pro jeho dobro rozhodovali jiní, já jsem ten poslední kdo by mu v tom bránil. Ale já ve svém životě něco takového nesnesu, kategoricky to odmotám a budu proti tomu bojovat do posledního dechu. Doufám, že jen slovy a klávesnicí.

Každopádně ti děkuji, protože je na tobě nádherně vidět ten posuv: od nástupu na svou fakultu sice kategoricky popíráš, že by ses posunoval doleva, ale postupně hájíš čím dál tím levicovější postoje až jsi po měsíci dohnal Xxxxxx totální sociální inženýrství, když jsi otevřeně si napsal, že lidé nesmí mít svobodu jak nakládat se svými vlastními životy. A tak jsi po majetku zestátnil i člověka a po ideologické stránce se stal totálním socialistou.
Že vyřizuji gratulace tvé alma mater.


Vzkaz autoru

Na článek můžete reagovat použitím následujícího formuláře.
Váš komentář:

Váš e-mail (očekáváte-li reakci z mé strany):

Níže prosím opište dvě zdeformovaná slova z obrázku do rámečku pod nimi.
Jedná se o ochranu proti zasílání spamu, protože počítačoví roboti ona slova nedokáží rozluštit. Pokud je nedokážete rozluštit ani vy, kliknutím na ikonku reproduktoru se vám přehrají.