Licence Creative Commons

S coverem a GPS / objevujeme krásy Čech.

15. 07. 2013
Jeden z mých přátel tuhle pořádal akci na střelnici. Minulý rok ji pořádal v Libušíně u Kladna; i nabral jsem do auta tři lidi, vyrazil a po třičtvrtihodině natřásání tam dorazil. Správce střelnice byl ovšem poněkud udiven, neb nás naprosto neočekával; navrhl, zda se třeba akce nekoná na druhé střelnici v Libušíně.

Zavolal jsem tedy pořadateli s dotazem, zda již dorazili na střelnici a zda jsou na té druhé v Libušíně, neb na té první nás nečekají. Pořadatel, poněkud udiveně, konstatoval, že již dorazili -- nikoli však do Libušína, nýbrž do jakéhosi obskurního místa s nezapamatovatelným jménem začínajícím na 'Č', kam se nejlépe dostanu, pojedu-li na vesnici na 'K' (na jména mám špatnou paměť) a zabočím doprava pod přejezdem; a podotkl, že to napsal asi 4x -- čehož jsem si zjevně sveřepě nevšímal.

I hodil jsem koordináty do GPS a zjistil, že skutečný cíl leží na přesně opačné straně Prahy, než jsem jel. Naložil jsem tedy 3 lidi nazpět do auta, vrátil se do Prahy a prolétl se na Okruh (GPS nemá aktualizované mapy, takže byla pohybem po pražském okruhu poněkud zmatena; z jejího pohledu jsme létali.)
Napojil se na D1... A vyděšeně se z ní zase rozpojil směrem na Košíře, tuším (co jsem to říkal o své paměti na jména? Byl tam kruhový objezd), neboť kam až oko dohlédlo, stála auta. Nehybně. Po chvíli bloudění jsme dorazili do oné vesnice na 'K', kde jsem si pamatoval, že mám zabočit doprava.

Pamatoval jsem se špatně. Doptali jsme se tedy místních na cestu, z čehož jsem si zapamatoval "doleva - v zatáčce doprava."
Otočil jsem tedy vůz, na křižovatce odbočil doleva, pak v zatáčce doprava a skončil u rozpadlé stodoly.

Vycouval jsem, odbočil až doprava až ve druhé zatáčce a skončil na něčím dvoře.

Posádka následně dospěla k závěru, že je něco zcela zásadně špatně, takže jsme provedli rollback do vesnice na 'K', tam zabočili doleva, až poté v zatáčce doprava a následně nadšeně zajásali, neb jsme uzřeli orientační bod, jasný to důkaz, že jsme konečně našli správnou cestu. Na akci jsme dorazili se zhruba dvouhodinovým zpožděním.

Tím ovšem veselosti nekončily: když akce skončila, všichni odbočili ze střelnice doleva (kudy jsme prve přijeli i my), avšak nás vedla navigace doprava, jen abychom po 10km zajížďce skončili tam, kam bychom se bývali dostali, kdybychom hned na počátku odbočili vlevo. Po další chvíli bloudění jsem zjistil, proč: při vyhýbání se stojící D1 jsem v GPS zaškrtl "vyhýbat se dálnicím a rychlostním silnicím".
To jsem tedy napravil a nahlas se podivil, že podle GPS jsme kousek od Slavkova. "Toho u BRNA!?", zděsila se posádka, když jsem jí to ukázal. Ne, toho v Čechách. Také jste netušili, že existuje?

Po chvíli napětí jsme konečně našli D1 a před Prahou odbočili pražský okruh, což jsem kvitoval poznámkou, že si nejsem jist, zda jsem odbočil správně a zdali nejedeme na letiště Ruzyně; na to začala část posádky ze mne neznámých důvodů vést podivné řeči na téma zastřelení covera pistolí, kterou si prozřetelně vzali do kabiny. To jsem nějak urovnal a pokračoval v jízdě.

Při pohledu na dálniční ukazatel jsem ještě pronesl nevinnou poznámkou, že jsme dnes ještě nebyli v Karlových Varech; to se již ale posádka začala připravovat na vzpouru a násilné převzetí vozidla, takže jsem raději dalších žertů zanechal :)

Poučení je trojí:
  1. když změníte místo každoroční akce, cover dorazí na místo loňské;
  2. když řeknete coverovi nějaké instrukce, ty u něj mají poločas zapomnění (doba, za jakou zmizí polovina instrukcí) půl hodiny; a konečně,
  3. s kombinací covera a GPS objevíte neznámé krásy českého kraje -- ať se vám to líbí, nebo ne.



Vzkaz autoru

Na článek můžete reagovat použitím následujícího formuláře.
Váš komentář:

Váš e-mail (očekáváte-li reakci z mé strany):

Níže prosím opište dvě zdeformovaná slova z obrázku do rámečku pod nimi.
Jedná se o ochranu proti zasílání spamu, protože počítačoví roboti ona slova nedokáží rozluštit. Pokud je nedokážete rozluštit ani vy, kliknutím na ikonku reproduktoru se vám přehrají.