Licence Creative Commons

Kovbojové, mírněte se. Aneb jak nepsat do Bruselu ohledně zákazu zbraní

30. 10. 2013
Zjišťuji, že další a další držitelé zbraní píší v amoku eurokomisi ohledně utahování šroubů v oblasti zbraní excitované výlevy, jako "from my cold, dead hands", atd., atp.
Jsem dojat, kolik lidí se uchází o zaměstnání ve firmě Mědvědí Služba, s.r.o., ale položte si laskavě otázku: čeho si myslíte, že tím dosáhnete?

Ano, vám se možná uleví. Ale to je stejně pitomé, jako seřvat Himmlera v roce 1940: vám se uleví, a Himmler za odměnu popraví vaši rodinu.
Zatraceně geniální.

Eurokommissargruppenführer Malmströmová je pachatelka dobra. Nic neví, věří, že násilí je špatné, a žije v naivní představě, že zákazem zbraní zlo vymizí -- v čemž ji utvrzují aktivisté ze skupiny Small Arms Survey, napojené na OSN, která chce všechny ruční zbraně zakázat.

Když jí budete nadávat, vyhrožovat apod., co si myslíte, že to s ní udělá? Jediný výsledek bude ten, že se utvrdí v představě, že legální držitelé zbraní jsou agresivní maniaci, ochotní kdykoli porušit zákon, střílet politiky a vůbec ubližovat lidem a včeličkám -- a že tím spíše by se jim to mělo sebrat, a jelikož je to taková banda zločinců, všem držitelům zbraní navíc provést důkladné a opakované domovní prohlídky.

To chcete?

Izraelský král Šalamoun, který (jak dokládají i nehebrejské dobové prameny, viz Flavius) hledal moudrost, sepsal mnoho ze svých postřehů do knihy přísloví.
Jeden z prokazatelně univerzálně platných postřehů zní:

»Vlídné slovo odvrací rozhořčení, kdežto řeč příkrá vzbuzuje hněv.«

A když už jsme u toho, přeskočme k postřehům dnešních myslitelů.
Marc MacYoung, kterého znáte z výtažku "jak se vyhnout zločincům", si všiml, že

»Slova už nemají žádnou moc, když vám ten druhý nenaslouchá.«

Rex Black, ředitel RBCS-US, pak vystihl totéž, co Šalomoun:

»Když na lidi verbálně zaútočíte a zaženete je do obrany, přestanou vám naslouchat.«

Na tomto místě si tedy musíte položit otázku, čeho chcete svým mailem eurokomisi dosáhnout.

Seřvat Himmlera a vyprovokovat jej k ještě razantnější a více utlačující reakci?
Namotivovat eurokommissargruppenführerku, aby se do práce pustila s ještě větší vervou, za nelegální držení napálila 20 let nepodmíněně, za podezření z nedovoleného ozbrojování domovní prohlídky, zakázala všechny samonabíjecí zbraně a na ten zbytek vynutila každoroční psychotesty, to vše proto, že "podle mailů, co mi chodí, jsou držitelé legálních zbraní násilníci, šílenci, vrazi a vůbec"?

Nebo naopak přesvědčit eurokommissargruppenführerku, že nejvíce dobra spáchá tím, když se zaměří na bulharské pašeráky zbraní a ty legálně držené nechá na pokoji?

Pokud jste pozéři nebo sebevrazi, takže zvolíte první volbu a pak -- tváří v tvář krušné realitě likvidačních trestů a domovních prohlídek -- buď sklapnete podpatky a vzdor siláckým řečem vše odevzdáte a ještě se ukloníte, nebo přejdete do sebevražedného boje, ve kterém do dvou let zemřete rozstříleni na cucky (pokud rovnou neskončíte v nějaké roztomilé "výslechové věznici" čísi tajné služby), potom pro vás následující text nemá smysl a můžete tady přestat číst.

Pokud ovšem ani pozéři, ani sebevrazi nejste, a přesto byste chtěli eurokommissargruppenführerce něco napsat konstruktivně, potom pro vás mám pár tipů.

Tip číslo 1: "Zásada subsidiarity."

Když se schvalovala Lisabonská smlouva, jednou z mediálně široce akcentovaných změn bylo oficiální zakotvení zásady subsidiarity.

Subsidiarita znamená, že co nejvíce záležitostí má být řešeno na co nejnižší úrovni: co jde řešit na úrovni obecní, bude se řešit na radnici; co jde řešit na úrovni kraje, bude řešit krajské zastupitelstvo; nu a co jde řešit na úrovni členských států, nechá se k řešení členským státům a EU do toho nebude kafrat.

Eurokommissargruppenführerka ve zprávě Eurobarometru akcentovala 53% obyvatel napříč EU, které jsou jakože pro zpřísnění podmínek pro držení zbraní -- ale nějak si nevšimla, že mnohem větší procentuální část obyvatel Německa, ČR a dalších zemí říká, že jejich systém funguje a ať jim do toho EU nekafrá.

To bylo určitě pouhé přehlédnutí, takže je vhodné eurokomisařce připomenout, jak skvělá a zásadní je Zásada Subsidiarity, že si řada členských států (jmenovat i s procenty) nepřeje, aby jim do toho EU kafrala a chce si to řešit sama, a naznačit, že eurokommissargruppenführerka určitě, ale určitě nechce být anti-demokratická utlačovatelka, která znásilňuje tak skvělou a Evropskou Unií nadšeně opěvovanou zásadu subsidiarity, no ne?

"Jako nadšený Euroobčan jsem silně znepokojen z pošlapávání demokratických principů a Lisabonské smlouvy, pani komisařko."

Tip číslo 2: "Zbraně nám zakazovali náckové. Určitě nechcete vypadat jako náckové?!"

Paní komisařka je ze Švédska, které se Třetí Říší vydatně kolaborovalo. Hlavně jejich levice z toho dodnes má špatné svědomí a bolavé místo.

Vůbec tedy není od věci taktně naznačit, že zbraně nám zakázali prve nacisté a pak komunisté, vždy v rámci budování nadnárodní říše a vždy z cizí nad-vlády, aniž bychom s tím něco mohli dělat.

Že když jsme se konečně zbavili útlaku Moskvy, naše vláda i občané chápali, stejně, jako Orwell, právo držet a nosit zbraně, a to i na obranu, jako jeden z hlavních znaků demokracie.

A že kdyby nám EU chtěla zakázat zbraně, v tisících lidí by to vyvolalo neblahé vzpomínky na útlak Reichu a Sajuzu, a EU by se jim dost připodobnila. A to paní komisařka určitě nechce, že ne? Že ne?!

Omlacování nacismu o hlavy oponentů byla donynějška specialitka levice. Je na čase, aby se jí vrátila na vlastní hlavu. Ale hlavně taktně, s klidem anglického gentlemana!

Tip číslo 3: "Máme fungující zákony: kriminalita se zbraněmi je u nás menší, než v některých státech EU, kde jsou zbraně omezeny mnohem více."

Tady je prostor pro řeč čísel: ve zprávě dostupné na stránkách komise, jsou statistiky kriminality s legálně drženými zbraněmi pro všechny členské státy. Stačí je vzít a namapovat na přísnost zákonů, aby se ukázalo, že tu není žádná korelace.

A ještě podstatně zajímavější bude, když se přidají čísla celkové kriminality se zbraněmi -- nejen těmi legálními.

Tip číslo 4: "Určitě nechcete udělat kriminálníky z dědečků?"

Jeden z nejotravnějších návrhů komise je zpřísnění pravidel pro zbraně kategorie "D", tj. airsoftky, vzduchovky, plynovky a makety.

Zde je na místě zahrát na emoce. Tyto zbraně nejsou schopny nikoho zabít, a vždy u nás byly volně prodejné, bez registrace a podobných útrap.

Kdyby byla zpřísněna pravidla pro jejich držení, miliony domácností, které mají na půdě v krabici vzduchovku po dědovi, by se staly kriminálníky.

Miliony lidí by braly jako velkou křivdu a zlodějinu, kdyby měly za svou vzduchovku či airsoftku pro dítě platit poplatky, vyřizovat papíry na úřadech a podobně.

A tužší regulace by ničemu nepomohla, protože jelikož jsou zbraně kategorie D nesmrtící, jde jen o jejich vzhled -- a kdyby chtěl někdo nelegálně získat maketu zbraně, vyřezat a vypilovat si z kusu dřeva realisticky vypadající pistoli a nastříkat ji akrylovou barvou na černo je otázka půl dne pro každého mamlase, který nemá obě ruce levé.

Více represe se zbraněmi kategorie D by tedy způsobilo jen celonárodní útlak, pocit křivdy, nevraživost vůči EU, která "zakazuje to, co nezakazovali ani komunisti a nacisti", a na zločinost by nemělo vůbec žádný kladný vliv.

A to si paní komisařka určitě nepřeje, že ne? Nebo chcete kromě maket zakázat i pilníky a barvy, paní komisařko?

Tip číslo 5: "Zákaz zbraní podporuje zločinnost s nimi, viz Británie."

V Británii zakázali téměř všechny zbraně v roce 1997, ale očividně to ničemu nepomohlo: kriminalita se zbraněmi utěšeně rostla, a máme tu o tom řadu krásně emotivních svědectví.

Probírám to ve druhé části své filosofie ozbrojené společnosti, kde najdete i odkazy; v principu jde o to, vytáhnout ze starých novinových článků http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/1440764.stm a http://www.guardian.co.uk/uk/2008/aug/30/ukcrime1 nedatované citáty detektivů a expertů o tom, jak zákazy v Británii naprosto nefungují a zbraní v rukou gangsterů i dětí je tam více, než kdy předtím (tj. více, než před zákazem).

Emotivní dojem pak mohou podtrhnout fotogalerie z filipínské továrny na ilegální zbraně, která v masovém měřítku chrlí plně automatické pušky a pistole bez sériových čísel na černý trh, a video, jak v zemi zákazu zbraní seženete samopal za pár hodin.

Tip číslo 6: "Zakážete-li zbraně na osobní ochranu, máte na rukou krev těch, kteří se neubránili."

V historii naší země je několik medializovaných případů, kdy nebylo pochyb o tom, že vlastník zbraně jednal v Nutné Obraně a pouze legální zbraní si zachránil život, když jej brutálně napadl kriminálník či narkoman.

Mezi tyto případy jasně patří obrana v Tanvaldu, kde kdyby důchodce neměl pistoli na osobní ochranu, byl by ubodán gangem tří mladíků; obrana v roce 2009, kdy muže v jeho sklepě napadl feťák, nakažený žloutenkou a bodající šroubovákem; a určitě naleznete i další příklady, kde nebude možné zpochybnit, že slušní lidé jednoduše neměli jinou možnost, než zachránit své životy samonabíjecí pistolí.

"Paní komisařko, spolu s vámi bychom si přáli, aby násilí zmizelo. Ale to je Utopie.
Ve skutečnosti jsou na ulicích spousty zločinců a narkomanů, a kdybyste vzala slušným lidem možnost držet pistole na obranu, znamenalo by to, že jste se spolčila s gangstery a narkomany proti zákona dbalým občanům, bezbranné občany předhodila násilníkům jako oběti a že máte na rukou krev nevinných, které jste odzbrojila."

Ale ať to má úroveň.

Na konec bych chtěl znovo připomenout ono Šalomounovo »vlídné slovo odvrací rozhořčení, kdežto řeč příkrá vzbuzuje hněv.«

Rozdíl mezi agresivní rétorikou a diplomacií je v tom, že zatímco agresivní rétorika si dělá nepřátele a podporuje opozici, diplomacie mluví smířlivě, nechává protivníka si zachovat tvář, i když přistoupí na vaše požadavky, a vůbec má daleko lepší šance na úspěch.

Srovnejte sami: předsatvte si, že zde v diskusi plácnete nějakou informaci, kterou nemáte úplně podloženou.

Jak se budete cítit -- a jak budete reagovat --, když vám na to někdo odpoví "JSI ZATRACENÝ LHÁŘ a blbý demagog! Jestli nepřestaneš krafat takové pitomosti, měl bys dostat pár přes hubu!" -- a když vám na to někdo odpoví "obávám se, že vaše informace nejsou zcela úplné; velmi významný faktor, který mění výsledný obraz, je ..."

Ve kterém případě to budete ignorovat, popř. se do dotyčného vztekle pustíte, a ve kterém případě se spíše alespoň podíváte na ta opoziční data, a možná, možná malinko změníte názor?

Máme ještě europoslance. Hlavně europoslance.

Na závěr bych ještě doplnil důležitou poznámku -- jak správně napsal LEX, je to jen pracovní návrh jedné eurokomisařky. Pokud to zablokuje či sasabotuje europarlament, z celé iniciativy nic nebude.

Proto může být ještě důležitější, než psát eurokomisařce, psát europoslancům, zdůraznit, že z hlediska demokracie a subsidiarity i materiály komise říkají, že členské státy EU si o této problematice chtějí rozhodovat samy; zdůraznit, že nám to funguje a že zbrojovky, včetně malých puškařských dílen, dávají práci tisícům lidí a podporují zavádění nových technologií; že podle dotazů LEXu na politické strany je zde široký konsensus na tom, že stávající zákonná úprava je vyhovující a nemělo by se na ní nic měnit; že iniciativa eurokomisařky je poněkud nepřiměřená, protože u nás se zločiny s legálně drženými zbraněmi nedějí takřka vůbec, naopak zachraňují životy; a vůbec, ať to smetou se stolu, protože pro komunitu zákona dbalých držitelů zbraní to představuje stěžejní téma.

Pro snazší orientaci přikládám seznam českých europoslanců, na kterém naleznete kontakty.




Vzkaz autoru

Na článek můžete reagovat použitím následujícího formuláře.
Váš komentář:

Váš e-mail (očekáváte-li reakci z mé strany):

Níže prosím opište dvě zdeformovaná slova z obrázku do rámečku pod nimi.
Jedná se o ochranu proti zasílání spamu, protože počítačoví roboti ona slova nedokáží rozluštit. Pokud je nedokážete rozluštit ani vy, kliknutím na ikonku reproduktoru se vám přehrají.