Licence Creative Commons

Příručka pro diskuse s nejmenovaným géniem

09. 10. 2014
Na internetu vystupuje jeden takový človík, který mi skrze svou zaslepenou obhajobu neskutečně děravého konceptu celkem pije krev. Když jsem se s ním ale naposledy chytil, Prozřel jsem a Otevřely se mi oči: najednou jsem jako na stříbrném plátně viděl repertoár jeho diskusních taktických manévrů. Sepsal jsem si tedy takový seznam, jak na ně reagovat, abych ze sebe nedělal trotla, neztrácel energii a nenechal se vytáčet do ruda nesmyslným opakováním argumentů, které budou ignorovány:
  1. Tutéž otázku pokládat na více místech více vláken a tím to celé zaplevelit.
    Řešení: najít, která z duplicitních otázek má největí relevanci k vláknu, tam odpovědět a u všech duplicitních větví jej odkázat na odpověď a vyzvvat jej, ať nespamuje.
  2. Ignorovat fakta a maskovat to horečnou aktivitou u nepodstatného, hlavně u slovíčkaření a točení se na formální logice. Tu totiž, narozdíl od analýz sociologické či taktické dynamiky, zvládá velmi dobře. Jak praví první taktická poučka: útočník si vybírá bitvu tak, aby on byl ve výhodě a protivník v nevýhodě.
    Řešení: nenechat se zatáhnout do defenzivy dýmové clony a namísto toho jej vytrvale odkazovat na to podstatné: buď nebude mít odvahu na to zareagovat (přejít do útoku s nedostatečnými argumenty) a sám se (své tažení) zdiskredituje, nebo na to zareaguje a konečně se objeví potenciál na plodnou debatu s relevantními argumenty.
  3. Obsesivní matlání se ve větné struktuře a formální logice vašich výroků.
    Řešení: nenechat se zatáhnout do nekonečné smyčky, odsouhlasit mu, že má po formální stránce určitě pravdu, "mea culpa, mea maxima culpa", leč pointa byla jinde -- a tím mu vyfouknout únikovou cestu od obsahu nepohodlného sdělení točením se na formě.
  4. Deus ex machina, přenášení důkazního břemene: když mu někdo historicky argumentuje typickou sociologickou či taktickou dynamikou a tím vyvrací wishfull thinking, opáčí, že nemůžeme vědět, že vše nebude úplně jinak a historické zkušenosti či abstrakce dynamiky neplatí.
    Řešení: jak pravil root, "nedá se prokázat neexistence, pouze existence." Tvrzení v duchu "nemůžeš dokázat, že to nejde i jinak, jen na to zatím nikdo nepřišel" tedy odkázat do správných mezí: naopak on má břemeno dokázat, že Deux Ex Machina se spolehlivě zjeví a vše zachrání.
  5. Když vše ostatní selže a dotyčný diskusi po argumentační rovině absolutně projel, zbývá již jen Emo-únik.
    Vymezí se v tom duchu, že jste unfair, že diskuse je už moc dlouhá, že jste nepochopitelně agresivní vůči diskutovaném konceptu a/nebo všechno dohromady, diskusi ukončí a o dva týdny až měsíc později bude opakovat ty samé bláboly, skrze které byl zahnán do kouta.
    Řešení: v "emo-ukončené" diskusi nepokračovat "posledním slovem", ale zapamatovat si protříbené argumenty propříště. On totiž své bláboly vytáhne znova od nuly, ale vy si budete pamatovat již diskusí protříbené protiargumenty. Tedy máte v argumentační hře tah-protitah-proti-protitah náskok, se kterým jej příště, až zase vytáhne své bludy, roznesete ještě dříve, rychleji a radostněji. Jemu se tak s každou další iterací diskuse bude už jen zužovat manévrovací prostor.
Pokud se svým vlastním seznamem v diskusích s oním nejmenovaným jedincem nebudu řídit, budu rád, když mi jej tiše připomenete.


Vzkaz autoru

Na článek můžete reagovat použitím následujícího formuláře.
Váš komentář:

Váš e-mail (očekáváte-li reakci z mé strany):

Níže prosím opište dvě zdeformovaná slova z obrázku do rámečku pod nimi.
Jedná se o ochranu proti zasílání spamu, protože počítačoví roboti ona slova nedokáží rozluštit. Pokud je nedokážete rozluštit ani vy, kliknutím na ikonku reproduktoru se vám přehrají.