Licence Creative Commons

Podrobná analýza »fotografie sestřelu MH17 stíhačkou«

19. 11. 2014
Po prvním ohledání, které její pravost vyvrátilo, jsem se k "fotografii sestřelu MH17 ukrajinskou stíhačkou" vrátil a provedl podrobnou analýzu tak, jako se má dělat: jako by šlo o skutečný zpravodajský materiál, který by přistál na stole analytikovi a je potřeba bez předsudků ověřit jeho pravost oproti faktům, která známe.

Zatímco se zbytek internetu zabýval žabomyšími spory o zoom a mapové podklady, já jsem objevil 5 chyb, z nich 3 naprosto fatální a nevyvratitelné.

Začněme tedy pěkně popořadě s analýzou HD fotografie, která zachycuje stěžejní část fotomontáže.

Co fotografie zachycuje

V pravém horním kvadrantu se nachází dvoumotorový dopravní letoun, přičemž má jít o Boeing 777-200ER (ICAO: B772) společnosti Malaysian, let MH17. Letoun, ve skutečnosti dlouhý 63,7 m, měří na fotografii 383 pixelů a letí kurzem 112,36° (112°21'36'').

V pravém dolním kvadrantu je zachycen stíhací letoun, odpalující protiletadlovou řízenou střelu. Typ byl prezentátory fotografie určen jako MiG-29, z podrobné analýzy je ale jasně vidět, že se jedná o Su-27: VOP končí na úrovni motorů, křídla jsou užší a mají vyšší šípovitost odtokové hrany křídel a LEXy jsou užší.

Odpalovaná PLŘS letí zpod levé části trupu a pokud její kouřovou stopou proložíme přímku, projde levým motorem. Je tedy odpálena ze závěsníku číslo 10, takže se jedná o PLŘS středního dosahu R-27R (či R-27ER) s poloaktivním radarovým navedením: na závěsník č. 10 UKRAF nic jiného nepodvěšuje a R-60M ani R-27T tam podvěsit ani nejdou. Kouřová stopa je rovná, nezatáčí a směřuje ve směru letu Su-27, tzn. přímo k přední části motorové gondoly Boeingu, nějakých 17 metrů za kokpit. Střela je na fotografii odpálena z horizontální vzdálenosti 977 m od trupu Boeingu.

Oba letouny jsou na fotce zachyceny ve vodorovném letu. Poměr délky ku rozpětí křídel u Su-27 odpovídá, u "MH17" přímo nikoli. Poměr délky ku rozpětí je u něj totiž 383:352px = 1,068, což přímo neodpovídá žádnému wide-body Boeingu, leč požadovanému B772 je to nejblíže:

Délka:rozpětíBoeing
0,943427621B787-8
1,018907563767-200ER
1,044925125B787-9
1,045977777-200/LR/ER
1,088068z fotografie
1,136439268B787-10
1,140432777-300ER
1,153361345767-300ER
1,183044316767-400
1,213465777-300

Odchylku na fotografii tedy můžeme přičíst za vinu nedokonalosti fotografie, zejména grafickým poruchám/deformacím konců levého křídla i SOP, které bylo nutné korigovat pomocnými souosými přímkami.

První fatální chyba: naprosto nesedí pozice

Z dat letového záznamníku, zveřejněných v Předběžné zprávě vyšetřovací komise, víme, že v okamžiku zásahu letěl MH17 skutečnou rychlostí 254 m*s^-1 (indikovanou 150 m*s^-1) ve výšce FL330, tzn. cca. 10 050 km, kurzem 115° a ničivý zásah, který ukončil záznam letových parametrů, inkasoval asi kilometr jihozápadně od obce Rozsypne, na souřadnicích 48°08'06.0"N 38°30'10.8"E.

Nešťastný Boeing 777 9M-MRD byl ale vybaven i zařízením zvaným ADS-B: Automatic Dependent Surveillance-Broadcast. Jedná se o povinně zaváděnou výbavu dopravních letounů, kdy stroj aktivně vysílá svou polohu změřenou palubním přijímačem satelitní navigace (GPS), rychlost a výšku. Tyto údaje o pozici a vektoru letu jsou určeny pro řízení letového provozu a ostatní letouny v okolí, ale nejsou šifrovány a mohou je sledovat i civilisté: stačí mít v dosahu přijímač.

A jeden takový přijímač se v dosahu vyskytoval: v Rusku, v Nižnaje Ozerně, kousek na východ od Kursku. Díky němu máme k dispozici jak grafické znázornění (proložení) trasy MH17 až do pádu, tak útržky ADS-B logu.

Fotografie zachycuje výřez od 37°27'58.9" východní délky až po 38°41'09.0"E v.d. Díky službě FlightRadar24, která agreguje a vizualizuje data z ADS-B, máme pro tento výřez zaznamenanou trasu letu MH17: vede přes Horlivku a Jenakijeve směrem na Snižne.

Jak si oproti těmto známým faktům stojí fotografie Pervyjho Kanalu?

Naprosto neodpovídá znýmám faktům. Zdánlivý střed "MH17" na ní na zemi překrývá souřadnice 48°11'38.6"N 37°59'22.3"E, takže se nachází 12,6 km jižněji, než letěl ve skutečnosti:

To je ale jen zdánlivá pozice: na fotografii je jasně vidět pravá strana svislé ocasní plochy Boeingu, o kterém tak víme, že je focen z jihu. Přesně změřit odtokovou hranu je vzhledem ke kvalitě fotografie obtížné, ale konzervativní, minimální délka SOP je 30,6px, takže po přepočtu 5 zdánlivých (promítnutých) metrů. Ve skutečnosti, bez deformace pozorovacím úhlem, měří zkosená odtoková hrana SOP přibližně 11,1 m, takže můžeme spočítat úhel, pod jakým měl být "MH17" vyfocen: s oběma těmito aproximacemi to vychází na cca. 28°, tzn. s ní známe i hrubou pozici "MH17" z fotografie na zemském povrchu: o dalších 5,3 km jižněji.

S naprostou jistotou tak můžeme říci, že dráha letu "MH17" je na fotografii posunuta 12,6 (minimálně) až 17,9 (maximálně) kilometrů na jih oproti skutečné dráze letu MH17, což pravost fotografie vylučuje.

Druhá fatální chyba: naprosto nesedí čas zásahu

"Satelitní fotografie" obsahuje i timestamp: datum 17. července a čas "1:19:47 UTC". Rusové ohledně času dokazují, že je správný, protože se jedná o "americký" datový formát, jen bez přípony "PM" a tedy jde o 13 hodin, 19 minut a 47 vteřin Greenwichského času.

Tím však toliko odvádí pozornost: i zde se totiž skrývá fatální chyba. Let MH17 inkasoval první, překvapivý zásah, který zničil kritické systémy stroje a ukončil nahrávání dat letovými zápisníky, až ve 13:20:03 UTC. Předtím nebyly zaznamenány žádné chyby, varování ani výstražné tóny či komentáře v kokpitu.

Tedy 16 vteřin poté, co na fotografii Pervyjho Kanalu došlo k odpalu ŘS R-27R na vzdálenost 977 metrů.

Střela R-27R měla počáteční rychlost minimálně 500 kilometrů v hodině danou rychlostí nosiče a po odpalu rychle akceleruje na čtyřnásobek rychlosti zvuku. Pokud by PLŘS vedla cíl jako ve skutečnosti (k tomu se dostaneme; na fotografii tak neletí), letěla by k němu méně, než cca. 4,4 sekundy (to ukázal konzervativní brute-force matematický model, vycházející z kinematické charakteristiky AIM-7F)

Mezi skutečným časem zásahu a časem zásahu vyplývajícím z fotografie Pervyjho Kanalu je tedy rozdíl více jak 11 sekund, což pravost fotografie vylučuje.

Pro dokreslení: aby čas odpalu PLŘS a čas sestřelu seděl, musela by Su-27 střílet z dálky mezi 16 a 21 km od "MH17". To znamená, že i kdyby letěla nad vrcholky stromů (na fotce by byla lidským okem nerozeznatelná), nevešla by se na obrazovku fotografie, a ve výšce, kde je vyfocena, by musela být o 700 svých délek směrem nazpět oproti místu, kde na fotografii je!

Třetí fatální chyba: naprosto nesedí místo zásahu

Tento bod úzce navazuje na ten předchozí: podle "satelitní fotografie" by nutně muselo dojít k zásahu letu MH17 cca. 1,2 km od pozice na fotografii, mezi obcemi Pantelejmonivka a Petrivs'ke, respektive, po korekci pozorovacího úhlu o oněch 5,3 km na jih, nad obcí Krynyčna, která leží 5 km na jihovýchod od Makivky.

Nizozemská předběžná vyšetřovací zpráva ale v kapitole 2.10.1, obr.6 ukazuje, kde přesně došlo k zásahu letu MH17 a letové záznamníky přestaly nahrávat: stalo se to nad polem západo-jiho-západně od obce Rozsypne, na souřadnicích 48°07'40.0"N 38°31'33.3"E ±50 metrů.

Problém je, že skutečné místo zásahu letu MH17 je od místa zásahu nutně vyplývajícího ze "satelitní fotografie" vzdáleno přes 35 kilometrů! To také zcela vylučuje pravost fotografie.

Čtvrtá chyba: postavení letounů je absurdní

Jak bylo uvedeno na začátku analýzy, na "satelitní fotografii" se Su-27 snaží postřelovat horizontálně 997 m vzdálený Boeing 777 PLŘS středního dosahu Vympel R-27R, odpálenou ze závěsníku č.10, přičemž oba stroje se nacházejí ve vodorovném či téměř vodorovném letu a Suchoj míří přímo doprostřed Boeingu, který jej míjí pod úhlem cca. 113°.

Problém je, že tento scénář vylučuje úspěšný zásah stroje a naopak zaručuje, že střela mine. Žádný stíhací pilot na světě by nemanévroval takto. Proč?

Protože nestřílí na statický cíl. Dostat letoun do ustálené pozice, v níž míří přímo na další letoun, který protíná jeho dráhu letu v úhlu téměř kolmém na osu letu stíhačky, je dosti obtížné a vyžaduje buď skvělý cit pro pilotáž, nebo výpočty. Pro střelbu na vzdušný cíl se ale jedná o naprosto nesmyslné postavení, protože se cíl oproti střelci pohybuje maximální možnou úhlovou rychlostí a tím zmenšuje pravděpodobnost úspěšného zásahu cíle.

Názorně předvedu: kdyby Su-27 na fotce střílel svým palubním kanonem Gš-301, střelám z kanonu by i se závratně nadzvukovou úsťovou rychlostí 860m*s^-1 trvalo 1,13 sekund, než by doletěly k Boeingu. Jenže za tuto dobu by se střelám Boeing, letící přímo do strany rychlostí 254 m*s^-1, uhnul o 288 metrů a dávka z kanonu by neškodně proletěla 244 metrů za ocasem dopravního letounu.

Aby pilot z fotografie cíl kanonem zasáhl, musel by předsadit: namířit celým strojem přesně oněch 244 m před "čumák" Boeingu. Na fotce by tak namísto Su-27, zabíraného seshora ve vodorovném letu směrem ke středu Boeingu byl Suchoj v pravé zatáčce, mířící několik délek Boeingu před něj.

S protiletadlovými řízenými střelami je to přitom podobné: také nemohou proletět za cílem, takže jej musí vést. Oproti tomu, co vidíte ve filmech ale nemíří přímo na cíl, nýbrž před něj. Důvod je jednoduchý: pokud by střela mířila na cíl, stále by k němu musela zatáčet a tato zatáčka by se stále více "utahovala", díky čemuž by se v kritické fázi poblíž cíle výrazně snižovala pravděpodobnost zásahu. Proto PLŘS ihned po odpalu zatáčí daleko před cíl, do předem vypočteného střetného bodu, a tam se -- pokud cíl nemanévruje -- řítí víceméně bez zatáčení.

Pilot Suchoje při střelbě PLŘS jako R-27 samozřejmě úplně nemusí předsadit jako při střelbě z kanonu -- ale měl by. Jinak totiž PLŘS musí "vést" na cíl, zatáčet před něj, mnohem intenzivněji -- a to ji stojí energii a čas.

Proto je pilot avionikou svého stíhacího letounu veden k tomu, aby s celým letounem zamířil zhruba tam, kam chce střela sama letět a tím jí zvýšil pravděpodobnost zásahu. Z tohoto "zlepšováku" se pak stává přímo povinnost ve třech případech:

  1. pokud chce pilot PLŘS odpálit na hranici jejího maximálního dosahu (kdyby to nepředsadil, střela by manévrováním přišla o energii a k cíli nedoletěla)
  2. pokud chce pilot PLŘS odpálit na hranici minimálního dosahu (pokud by nepředsadil, střela by nedokázala včas zatočit před cíl a minula jej)
  3. pokud má pilot poloaktivně naváděnou PLŘS a cíl by mu během jejího letu vyletěl ze zorného úhlu radaru (potom musí nejen předsadit před odpalem ŘS, ale celým strojem cíl sledovat během jejího letu)

Původně jsem uváděl, že byly od sebe letouny horizontálně vzdáleny 680 m a tudíž bylo postavení letounů nesmyslné z důvodu 1. Po opravě je zřejmé, že jsou od sebe letouny vzdáleny 977 metrů a střela by minula též, ovšem tentokráte z důvodu č.3.

V případě horizontální vzdálenosti 997 m a vertikální 2,3 km by totiž poloaktivně naváděná R-27R musela ke svému cíli uletět přes 3300 m, což by jí trvalo 4,4 vteřiny, a zatočit o téměř 50° od osy letu svého nosiče, Suchoje. Po celou dobu letu k cíli by střela potřebovala, aby jej Suchoj ozařoval radarem... Jenže rovně letící Suchoj by Boeing během méně než 4 vteřin minul, tím pádem by jej přestal ozařovat radarem, tím pádem by poloaktivně naváděná R-27R by ztratila zámek a namísto zničení Boeingu neškodně proletěla mimo něj.

Kdyby tedy fotomontáž vyráběl někdo kompetentní a mermomocí chtěl "střílet" z této vzdálenosti, vypadala by takto:

Pilot Suchoje by musel celou dobu držet cíl zhruba před sebou, aby se na něj R-27R dokázala navést.

Ani to by ale fotomontáž nespasilo. Při střelbě zboku, resp. zezadu by se totiž R-27R a Boeing k sobě blížili z boku, takže by se střela s bezkontaktním zapalovačem odpálila blízko středu letounu, který by tyčová bojová hlavice doslova přeřízla vejpůl, leč kokpit by byl nezasažen a padal po balistické dráze.

Aby byl jako první zasažen kokpit, radarem naváděná střela by na MH17 musela být odpálena z přední polosféry Boeingu, tzn. z východu či jiho-východo-jihu a to tak, že by ji autopilot vedl mírně šikmo vzhledem k Boeingu, takže by se odpálila při průletu okolo kokpitu. Na fotografii by tedy letoun musel útočit nikoli z jihozápadu, nýbrž od severo- či jihovýchodu.

Pět: všechny ostatní chyby

Chyby, vyvracející pravost fotomontáže Pervyjho Kanalu -- za jejíž pravost se veškerou svou autoritou zaručil věhlasný Svaz Ruských Inženýrů -- jsem řadil sestupně podle průkaznosti. Bojovníci informační války totiž mají v oblibě taktiku spočívající v tom, že se zaměří na to nejméně podstatné a nejhůře ověřitelné, na tom se točí a hádají se -- a ty podstatné informace tak zmizí v propadlišti dějin a zapomene se na ně.

Nejinak je tomu i zde. Od počátku jsem pozoroval, jak Rusové odvádí pozornost: nejprve šílenými konspiračními teoriemi o tom, jak chtěli Ukrajinci sestřelit Putina; vlastně ne, let MH17 byl na dálkové ovládání a byly v něm naloženy mrtvoly z márnice; vlastně ne, sestřelil jej ukrajinský BUK; vlastně ne, sestřelil jej ukrajinský bitevník Su-25 kanonem; vlastně ne, sestřelila jej ukrajinská Su-27 raketou; pak odváděním pozornosti, jako když Rusové řešili, v jakém časovém pásmu má být timestamp fotky, aby tím zamaskovali, že nesedí o 13 vteřin; a tak dále. Nejdůležitější jsou první tři chyby a na ty by se nemělo zapomenout. A to zejména proto, že Rusové již nyní vypouští "Vylepšené" fotomontáže, jako je tato:

Všimněte si, co všechno se změnilo. Místo zásahu? Téměř opraveno. Čas zásahu? Opraven. Poměry letounů? sedí i k ruským datům: Su-27 je na této vylepšené fotomontáži dvakrát menší, než "MH17", takže se jeví jako letící pod 5000m, v souladu s prezentací genmaj. Kartapalova. Dokonce přibyly i kondenzační čáry od motorů MH17. Jediné, co je na této jinak výrazně vylepšené fotomontáži pořád špatně, je směr útoku (který by vyústil v nepoškozený kokpit) a fakt, že PLŘS nerealisticky nevede cíl a minula by. Je jen otázka času, kdy nějaká další fotomontáž opraví i toto.

Jaké jsou tedy ony další chyby, které fotografii usvědčují z toho, že je zfalšovaná?

Mosty a silnice: byla použita kombinace historických map, na nichž jsou ještě vidět rozestavěné komunikace, které na aktuálních fotografiích již stojí.

Poměry letounů: na základě zákona o podobností trojúhelníků lze spočítat, v jaké výšce by Su-27 měl letět, když známe délku nějakého objektu na zemi (a to známe). Měl by letět ve výšce 6860 m. Pokud ale srovnáte poměrné velikosti obou strojů, Su-27 a Boeingu 777, a výšku Boeingu a pokudíte se výšku Su-27 dopočítat trojčlenkou z nich, dostanete výšku 7150 m.
To je podezřelé, ale rozdíl je poměrně malý a dá se vysvětlit chybou odečtu, resp. měření.

Oblačnost: nad většinou Donbassu bylo zataženo, západněji -- okolo Doněcku -- převážně 8/8 s mraky od 300 metrů až do 10 km, jižněji byly tenké, praky okolo 3 až 7 km. Pouze okolo místa sestřelu, hlavně směrem na sever, byla oblačnost 6/8 až 3/8. To znamená, že na obou fotomontážích -- "oficiální", "Svazem Ruských Inženýrů posvěcené" i téměř opravené amatérské -- je prostě příliš málo mraků. Srovnat to můžete jak se záznamem oblačnosti na straně 18 Předběžné vyšetřovací zprávy, a jak by to vypadalo správně můžete prozměnu vidět na této skvěle zpracované, ale s nejvyšší pravděpodobností taktéž falešné fotografii sestřelu MH17 BUKem:

Na tom nesedí čas -- vysoce supersonické 9M38 by rozhodně netrvalo 4 vteřiny překonat pár stovek metrů -- a příliš ani mapové pozadí, ale je tam správně úhel střely a hlavně je tam perfektně vyvedená ona tenká vrstva oblačnosti, která zastírá zemi. (Jako bonus správně zahrnuje i vojenský letoun -- zřejmě An-26 --, který, přesně v souladu s informacemi ruského ATC, po sestřelu MH17 vystoupal nad 5 km a letěl rychlostí 200 km*h^-1, což třeba Su-27 s pádovou rychlostí 250 km*h^-1 nedovede.)

Někteří -- tým Bellingcat aj. -- se pak snaží dokázat, že byl ve skutečnosti použit snímek Boeingu 767, leč to není možné dokázat a jedná se spíše o slepou uličku, které dovedně využijí PR pěšáci k odvedení pozornosti.

Pochybný je i původ fotografie: George Bilt ji našel na fóru a poslal ji "ruským leteckým expertům", za Svaz Ruských Inženýrů jmenovitě jistému Ivanu Andrejevskymu, který vystupoval v pořadech Pervyjho Kanalu, aby ověřil, zda se jedná o fotomontáž nebo skutečnost. Namísto toho byl jeho mail použit jako "důkaz", Svaz Ruských Inženýrů potvrdil pravost faku a reportáž byla úmyslně posatvena v tom duchu, že Bilt získal tajné americké satelitní fotky a poslal je Rusům, aby odhalil Pravdu.

A konečně, fotografii vylučují i zveřejněná ruská data z radarů ATC, které jasně říkají, že v oblasti pádu MH17 se sice vyskytovalo vojenské letadlo, ale to letělo níže, než 5000 m a poté letělo rychlostí 200 km*h^-1, což Su-27 vylučuje: ten má pádovou rychlost 250 km*h^-1 a na fotografii navíc není dostatečně malý.

Závěr

Na fotografii, zveřejněné Prvním Kanálem ruské TV, nesedí určení typu stíhačky.
Nesedí trasa letu Boeingu.
Nesedí místo sestřelu.
Nesedí čas sestřelu.
Nesedí náklon stíhačky.
Nesedí pozice, ze které stíhačka postřeluje cíl.
Nesedí chování PLŘS.
Nesedí oblačnost.
Nesedí mapové podklady.

Nesedí tam prostě nic.

A Svaz Ruských Inženýrů, který již předtím vypustil mystifikaci se sestřelem MH17 bitevním Su-25, se tímto definitivně zdiskreditoval, protože se nejprve svou autoritou profesionálů zaručil za pravost této fotomontáže, jen aby pak jeho předseda, Vladimir Sauljanov, pod tíhou důkazů couvl, řka »Jak bychom to mohli ověřit? Vždyť to bylo z internetu.«

Chybička se vloudila: horizontální vzdálenost 977 namísto 680 metrů

Do výpočtů se vloudila chybka ve vzdálenosti Su-27 a B777, kvůli které jsem musel přepočítat a změnit některé udávané hodnoty. Na závěrech a důkazech se ale nemění vůbec nic, protože tři nejdůležitější důkazy o falešnosti fotografie jsou na pozici Su-27 na fotografii naprosto nezávislé a ten další překvapivě spadl do pásma, kde je zásah vzhledem k postavení obou letounů opět nemožný, jen z jiného důvodu. Podrobnosti jsou na samostatné stránce.




Vzkaz autoru

Na článek můžete reagovat použitím následujícího formuláře.
Váš komentář:

Váš e-mail (očekáváte-li reakci z mé strany):

Níže prosím opište dvě zdeformovaná slova z obrázku do rámečku pod nimi.
Jedná se o ochranu proti zasílání spamu, protože počítačoví roboti ona slova nedokáží rozluštit. Pokud je nedokážete rozluštit ani vy, kliknutím na ikonku reproduktoru se vám přehrají.