Licence Creative Commons

Ad Fukušima

23. 03. 2011

Poznámka: dokonale to shrnul a vysvětlil pan Škoda - Paraořechy a banány z Fukušimy: popis radiační situace v Japonsku pro ty, kteří nematurovali z fyziky - který tam má i mapu radiace ve Fukušimě a naměřené hodnoty radiace.
Jiný vynikající článek, plný fakt a bez demagogie, hysterie či propagandy je pak na portálu osel.cz.

Média setrvale panikaří a snaží se oběti zemětřesení přičíst na vrub jaderné elektrárně, aktivisté straší "radioaktivním mrakem" o nebezpečnosti jednoho banánu a solární lobby si mne ruce.

V diskusích na iDnes to ale, díky Bohu, zatím vypadalo OK - protijaderná hysterie byla držena na uzdě lidmi se selským rozumem. Ale protože se i tam začíná rozmáhat panika, našel jsem si dvě trošky do mlýna. Sem je dávám proto, abych mohl do diskusí používat copy-paste.

Fukušima a Černobyl? Jako srovnávat hořící koš na odpadky se sopkou

Černobyl měl uran-grafitový varný reaktor, jehož obsluha vypnula všechna bezpečnostní opatření a snažila se ho řídit tam, kde byl podle všech manuálů prostě neuřiditelný. Reaktor, vymyknuvší se vší kontrole, se za plného provozu vyvařil, bouchla pára, pak bouchl vodík - a aktivní reaktor vyletěl střechou. Špinavá bomba, kusy uranu, grafitu atd.

Oproti tomu ve Fukušimě technici reaktor okamžitě vypnuli a začali chladit. Nehrozí tam neřízená reakce, natož výbuch - mají tam problém "pouze" se zbytkovým teplem. To nejhorší, co by se jim mohlo stát, by byla tepelná deformace reaktoru který by jim vytekl do betonového bazénku, který je přesně pro tyto účely pod reaktorem postaven. Ale není nerušena ani tlaková nádoba reaktoru, ani sekundární obal - reaktor je vypnutý a neporušený.

Co se tam tedy děje? I vypnutý reaktor stále generuje značné množství zbytkového tepla - několik MegaWattů tepelného výkonu. To jest, asi tolik tepla, jako pořádná parní lokomotiva. Uvnitř reaktoru se zvyšuje tlak, kvůli čemuž je nutné odpouštět radioaktivní plyny - to ty způsobují ty "děsivé úrovně radiace", jimiž straší novináři.
Na tomto místě se nicméně sluší podotknout, že je dost podstatný rozdíl mezi radioaktivním prachem a kusy uranu a grafitu a následným spadem (což byl případ Černobylu) a mezi radioaktivní parou a vzácných plynech - při testech JZ v pacifiku bylo mnohonásobně radioaktivní páry z vypařené vody mnohonásobně více a nic se nestalo. K tomu unikají i izotopy Jodu a podobných prvků s velice krátkým poločasem rozpadu - snaží zlikvidovat měsíční produkci mléka a obdobných produktů, na něž se Jod váže - a je po problému.
A co ony výbuchy? To máte tak - obsluha reaktoru nechtěla ani ony mírně radioaktivní plyny, vypouštěné z (ne)dochlazovaného, vypnutého reaktoru vypouštět do ovzduší a tak si je tuchlila pod střechou. Jenže si tam natuchlili i vysoce hořlavý vodík a ten jim bouchnul.
Takže střecha je fuč, ale reaktor drží - a je VYPNUTÝ. Jenom jim hřeje, asi jako když hoří onen odpadkový koš. K tomu jim podobně hřeje i bazének s vyhořelým palivem, které je taky potřeba chladit - jenže chlazení jaksi není, protože generátory napájející chlazení vypnuté elektrárny spláchla Tsunami. O tom to celé je.

Nehrozí NIC jako Černobyl a nejhorší scénář neohrozí svět - jen by znamenal pár desítek let dekontaminace tavenin palivových tyčí pod betonovou haldou. Takže laskavě přestaňte panikařit.

Pro srovnání: úrovně ozáření (aneb smrtící banány)

Snězením banánu schytáte jednorázově 0.0001mSv. Rentgenem zubů 0.005mSv. CTčkem hrudníku 6-18mSv - a rentgenovým vyšetřením zažívacího traktu 14mSv. To všechno se sčítá (v rámci určitého časového období).

Za rok schytáte 0.24mSV z kosmického záření, 0.28mSv z přirozené radiace země a z toho, co sežerete máte sami přirozenou radioaktivitu 0.40mSv/rok. Když za den vykouříte přes krabičku cigaret, máte ročně dalších 13mSv. Oproti tomu limit pro pracovníky JE je 20mSv za rok - na některých místech světa (jako křídové útesy v Cornwallu a jinde v EU a Indii) mají přitom přirozené pozadí o úrovni až 50mSv ročně - takže při ročním pobytu na pláži JE DVOJNÁSOBNĚ PŘEKROČEN BEZPEČNÝ LIMIT OZÁŘENÍ!! Katastrofa!! Zakažme pláže!

Proti tomu je 0.229mSv/h u hlavní brány Fukušimy jednoduše... Směšných. Nemluvě o << 0.00007mSv/h z "děsivého radioaktivního mraku" - to i ten banán bude horší.
Update: na netu je pěkný
graf vývoje radioaktivity ve Fukušimě, vedený v mikroSeivertech (to jest, pro miliSieverty vydělte tisícem). Z mnoha měřících bodů. Ani jeden z nich nelétá tak vysoko, jak tvrdí prolhaná média - vně elektrárny je tedy vše životu bezpečné.
Pozn.: některé zprávy například píší, že byly naměřeny hodnoty Cesia-134 vyšší zhruba dvacetinásobně oproti "Běžnému výskytu" či "bezpečnostním normám". Teď se srovnávací tabulkou ovšem můžete vidět, že dvacetinásobné překročení "normálních" hodnot neznamená zpravidla vůbec nic.

EDIT: Jan Zeman přeložil pěkný článek o tom, kterak dělají rakouští protijaderní "vědci" z lidí blbce a srovnávají Fukušimu s Černobylam za použití zfalšovaných čísel a megalomanských nesmyslů.

Apel

Toto vše dávám volně pro inspiraci. Skutečně velice nerad bych se totiž dočkal toho, aby byl po vlně protijaderné hysterie Temelín nahrazen solárními korupčníky a ceny energií (a v důsledku i služeb, jídla...) stouply na trojnásobek. iDnes by za svoje panikářské články zasloužil anti-pullitzerovu cenu, pokud něco takového existuje...
"Radioaktivní mrak o nebezpečnosti banánu" - burseekovy zraky, to je paskvil.




Vzkaz autoru

Na článek můžete reagovat použitím následujícího formuláře.
Váš komentář:

Váš e-mail (očekáváte-li reakci z mé strany):

Níže prosím opište dvě zdeformovaná slova z obrázku do rámečku pod nimi.
Jedná se o ochranu proti zasílání spamu, protože počítačoví roboti ona slova nedokáží rozluštit. Pokud je nedokážete rozluštit ani vy, kliknutím na ikonku reproduktoru se vám přehrají.