Licence Creative Commons

...A kdo ti platil základku, moulo? /z diskuse/

26. 01. 2012
Na iDnesu někdo zaprotestoval, jak moc ho stát okrádá na daních, na což reagoval jakýsi génius s tím, že je to nesmysl, protože co školka, škola a další tyto úžasné výdobytky sociálního státu. Tak jsem opět udělal pár propočtů.
Třeba já jsem byl odchovaný doma, takže školička nic; VŠ vzdělání stojí něco přes 300 000 na hlavu; soukromé SŠ požadují okolo 25000 ročně a zaplatí jim to všechny náklady, takže základka + SŠ nebude stát více, jak dalších 300 000. Odchování dítěte jen do ukončení SŠ stojí rodiče asi milion, z čehož rodiče odvedou daně minimálně 100 000. A z průměrného pražského platu dostane stát na daních, zdravotním a sociálním měsíčně skoro 16 000.
Z Gaussova rozložení inteligence v populaci vyplývá, že by asi 60% pracujících mělo mít SŠ a 20% VŠ. U nás bude trh se vzděláním poněkud deformovaný tím, že se byrokraté snaží vykázat co "nejlepší" statistiky "vzdělanosti" a za tím účelem si papíry dělá každý druhý jouda, ale berme to takto. Zároveň se dá předpokládat, že absolvent SŠ dosáhne v Praze záhy na průměrný plat nějakých 24 000 hrubého, přičemž vysokoškolák bude mít minimálně tolik, při technickém oboru ale záhy až dvakrát více. Vaříme z vody, ale je to jen pro dokreslení situace, takže to nevadí.
S takovouto má totiž "normální" středoškolák má jen z platu celý dluh vůči státu "splacen" ve třiceti - a to za předpokladu, že zůstane celou dobu na "průměrném" platu, nebude mít přidáno a nebude si přivydělávat! Vysokoškolák - pakliže oněch 300 000 neinvestuje do něčeho tak pofidérního, jako jsou "dějiny umění", k čemuž systém bez školného vybízí - bude mít vyšší plat, takže to navzdory startu odloženému o 5 let a dvakrát většímu dluhu u státu nebude mít splaceno o tolik později.
K tomu ovšem DPH, spotřební daň a všechny tyto báječné vychytávky; jen na DPH 20% dá onen průměrně placený zaměstnanec státu každý měsíc další 3000, vysokoškolák klidně až 2x více. Pokud dojíždí do práce autem 20km, dalších 900 jen na spotřební dani a DPH z PHM. Takže svůj dluh vůči státu splatí ještě o dva roky dříve.
Pracuje ale nejméně dalších 30 let, za které státu odvede *nejméně* 600 000, aniž by mu už cokoli dlužil. (Pokud odečteme zdravotní pojištění, ze kterého čerpat bude, odvede přes 500 000 Kč čistých odvodů). Stále přitom počítáme se situací, kdy nedostával přidáno; drtivá většina lidí tedy odvede výrazně více, a naopak i lidé začínající na platu menším jsou státem oškubáni o oněch 500 000.
Těchto 30+ let jej stát okrádá, protože mu násilím bere přes 58% všech příjmů a zdůvodňuje to poskytováním "služeb", které dotyčný mnohdy vůbec nechce, neboť je
a) vůbec nepotřebuje
b) zařídil by si je levněji a v lepší kvalitě
Leč nemá možnost opt-outu, tj. přestat platit a zároveň i odebírat tyto služby.
Stát je tedy jeden obrovský loupežník, resp. vyděrač, který vám pod pohrůžkou brokovnicí nutí své produkty. Asi jako když vás večer potká lupič, vytáhne na vás kudlu a povídá - "prodám ti nůž. za tisícovku. Bereš?!"

Jak pravil v roce 1850 Bastiat,
»Říkáte: „Máme zde nemajetné“ a obracíte se na zákon. Ale zákon není prs, který se sám naplňuje mlékem. Ani laktační cévy zákona nejsou plněny mlékem z pramene ležícího mimo společnost. Do státní pokladny nemůže vstoupit něco ve prospěch jedné osoby nebo jedné třídy, aniž by to tam jiné osoby nebo jiné třídy byly přinuceny vložit. Pokud by si každý vybral ze státní pokladny tolik, kolik tam vložil, nedocházelo by k legálnímu loupení. Ovšem to by potom bylo možné pomoci těm, kteří strádají, nebyla by podporována rovnost příjmů. Zákon může sloužit ke zrovnoprávnění pouze tehdy, když jedněm bere a druhým dává. Jestliže se tak děje, zákon se stal nástrojem loupení. Stejným způsobem nahlédněme na ochranná cla, dotace, zaručené zisky, zaručená zaměstnání, podpory a úlevy, veřejné vzdělávání, progresivní zdanění, bezplatný úvěr a veřejné práce. Zjistíme, že jsou vždy založeny na legálním loupení, totiž organizované nespravedlnosti.
Říkáte: „Existují lidé, jimž se nedostává vzdělání“ a obracíte se na zákon. Ale zákon není pochodní vzdělanosti, která by vyzařovala své světlo mezi lidi. Zákon působí ve společnosti, kde někteří vzděláni jsou a někteří ne; kde se někteří potřebují učit a někteří mohou vyučovat. Pokud jde o vzdělání, máme na výběr ze dvou možností: Zákon buďto svobodné vzdělávání umožní a nebude do něj zasahovat, anebo jej učiní povinným a bezplatným, a to tak, že vybere dostatek prostředků k zaplacení učitelů jmenovaných vládou. Ve druhém případě se ovšem zákon dopouští legálního loupení, narušuje svobodu a vlastnictví.
«


Vzkaz autoru

Na článek můžete reagovat použitím následujícího formuláře.
Váš komentář:

Váš e-mail (očekáváte-li reakci z mé strany):

Níže prosím opište dvě zdeformovaná slova z obrázku do rámečku pod nimi.
Jedná se o ochranu proti zasílání spamu, protože počítačoví roboti ona slova nedokáží rozluštit. Pokud je nedokážete rozluštit ani vy, kliknutím na ikonku reproduktoru se vám přehrají.