Česká divize Greenpeace rozjela už před delší dobou site vrtetiradarem.cz. Až nedávno jsem se tam náhodou podíval a našel takové technické mystifikace a manipulace s fakty že mi to nedalo, a napsal jsem něco jako demontáž.
Zelenou barvou [rgb(0,99,0)] jsou vyznačeny citace z textu Greenpeace, hnědooranžovou pak mé reakce na ně.
A nyní už vlastní citace-reakce:
Radar v Brdech a antirakety v Polsku ochrání území ČR před případným raketovým útokem
Protiraketová obrana v ČR a Polsku je primárně určena k obraně území USA. Je konstruována k sestřelování mezikontinentálních balistických střel ve střední fázi letu (mimo atmosféru). Nedokáže sestřelit rakety středního doletu, vystřelené např. z často zmiňovaného Iránu. Tento fakt potvrdil i generál H. Obering, ředitel americké raketové obrany, ve svém projevu z ledna roku 2007, kdy prohlásil, že radar bude primárně sloužit k obraně jiných amerických radarů umístěných v Británii a v Grónsku.
Hezky řečeno. Vtip je v tom, že, jak správně uvádí Greenpeace, systém samozřejmě není schopen ochrany proti "raketám středního doletu" - tedy MRBM.
Dolet žádné z těchto střel ale nestačí na napadení ČR - těmito střelami Irán disponuje již nyní.
Greenpeace se tedy snaží účelově navodit dojem, že by nás systém měl chránit vůči úplně jiné zbrani, než proti jaké by ve skutečnosti měl, a že v tom selhává.
Skutečným určením systému je samozřejmě ochrana proti ICBM - neboli mezikontinentálními balistickými střelami (strategické rakety ve výrazivu ČSLA) a IRBM(rakety středního doletu) s doletem 3000-12000km. Dá se reálně očekávat, že Irán během následujících 5 let dokončí funkční variantu IRBM s doletem 2000 - 5000km - tomu mimo jiné nasvdědčuje i fakt, že byl schopen vyslat na nižší oběžnou dráhu satelit.
Při obraně proti IRBM* nebo ICBM pak systém je schopen ochrany proti nim:
GBI má rychost 5900-8300m*s^-1 (podle nosiče a zdroje)
Shabab III má rychlost okolo 1500 m*s^-1
ICBM jako Taepdong II má rychlost okolo 4500 m*s^-1
Nahodit a odpálit balistickou střelu typu Minuteman II trvalo 38 vteřin. Nahodit střelu Minuteman III, na jejímž základě stojí dnešní verze GBI tedy nebude trvat o nic déle, a odpálit zcela nový nosič GBI, který se nyní vyvíjí a který by byl pravděpodobně použit v "polských" silech by mělo trvat ještě kratší dobu.
Otázka tedy zní: dokáže GBI, se svou rychlostí větší o 5 - 12 000 km/h oproti pravděpodobnému cíli i s třicetivteřinovým zpožděním letět tak rychle, aby se dostala ze zemské atmosféry a dosáhla apogea útočící IRBM či ICBM a sestřelila ji tam?
A odpověď na tuto otázku nepochybně zní ano.
GBI tedy budou schopny včas vyletět z atmosféry a zasáhnout cíl (IRBM či ICBM) - a to i tehdy, pokud bude ICBM útočit na ČR.
Radar a celý protiraketový štít nemůže být použit jako útočná zbraň
Je jasné, že radar sám o sobě velký vítr v řadách protivníka nenadělá. Na druhou stranu každý útočník si před akcí kryje svá záda. A podobně jako rytíř v dávných dobách vyrážel do boje nejen s mečem, ale i štítem, i v současnosti slouží prvky protiraketové obrany jako štít proti zbraním napadeného státu.
Tímto odstavcem se Greenpeace snaží navodit dojem, že systém PRO umožní USA vést spoza něj beztrestně útok na jakoukoli zemi. Dobrá, tak si to rozeberme. Jsou prakticky dvě možnosti (reálná a nereálná), na koho by USA mohly útočit - rozeberu každou z nich zvlášť.
USA zaútočí na Irán
V tomto případě se USA nepotřebují nijak krýt - drtivý moment překvapení a absolutní kvantitativní i kvalitativní převaha by zajistily, že veškeré balistické střely, které by Irán chtěl odpálit, by byly zničeny buď leteckými údery (a to buď na zemi, nebo i bezprostředně po startu pomocí prostředků raketového napadení a on-board laseru ABL) nebo prostředky boost-phase obrany (THAAD, KEI, SM-3/RIM-161). V tom případě není důvod vyvíjet systém jako GMD/ABM ani ho umisťovat do ČR.
USA zaútočí na Rusko
Od 60. let byla nesmyslnost útoku SSSR a USA vzájemně jištěna doktrínou MAD - vzájemně zaručeného zničení. Ta zpočívala v tom, že měli oba tehdejší protivníci tolik raket, že by jakýkoli konflikt s jejich využitím nutně znamenal úplné zničení protivníka druhého.
Greenpeace a podobní se nyní snaží tvrdit, že systém PRO tuto doktrínu ruší. Tvrdí, že i pouhých 10 raket dokáže zabránit odvetnému úderu RF - ovšem poté, co by "USA překvapivým úderem zničily většinu ruského strategického potenciálu".
Toto tvrzení má ale velmi závažnou chybu a snaží se z vás dělat hlupáky. Není totiž možné vést podobný "překvapivý úder, protože:
Doba letu ICBM na cíl je 20 minut. To dává rusku více než dost času, než kolik je potřeba na to, aby odpálilo své vlastní rakety v plném počtu. Navíc by ani v jakémsi zázračném případě absolutního selhání ruského řetězce velení nemohlo dojít ke zničení mobilních odpalovacích zařízení ICBM, raket umístěných na ponorkých a hotovostních strategických bombardérech, jejichž pozice nejsou známy a neustále se mění. "Překvapivý útok" pomocí balistických raket tedy padá.
Jakýsi major ruského letectva v záloze rozvinul podobný scénář, akorát s využitím střel s plochou drahou letu. To je také nesmysl - USA nedisponují stealth střelami s plochou drahou letu odpovídajícího doletu (resp. právě vyřazují posledních pár kusů) a ani neplánují jejich vývoj (pro tyto účely existují jen AGM-86C a AGM-109, což je letecká verze Tomahawku). Ty je velmi snadné odhalit létajícími středisky řízení a uvědomování (LSŘU/AWACS), jako je ruský A-50 (NATO kód "Mainstay") nebo i výkonými radary stíhacích letounů jako Su-27 "Flanker" na pravidelných hlídkách. Po jejich odhalení je snadné na tyto (podzvukové) střely navést další hlídky, nehledě na to, že i bez těchto hlídek jsou všechny významné pozemní cíle chráněny mnohovrstvou obranou, schopnou sestřelit cokoli v jakékoli výšce. Proti střelám s plochou drahou letu by byly primárně nasazeny systémy typu 2S6M (Tunguzka M1/SA-19) nebo 9K330 Tor. "Překvapivý" útok pomocí střel s plochou drahou letu tedy také padá.
Některé občany pak možná ještě napadne překvapivý útok pomocí letounů s charasteristikou "stealth". To také není možné - jak proto, že "stealth" řešení amerického typu (fasetování+absorbční materiály) nedokáže úplně vyzamat radarovou charasteristiku stroje, ale "pouze" zmenšit ji o 1-2 řády, tak proto, že tyto letouny je možné odhalit (nikoli zaměřit např. pro účely navedení PLŘS, jen objevit) pomocí radarů pracujících na větších vlnových délkách (okolo 1m/230MHz) a pak na ně navést stíhací letouny disponující buď systémem IČ zachycení cíle (FLIR), jakým disponují stíhací letouny MIG-29 a Su-27, nosný typ VVS, nebo letouny s PESA anténou a datalinkem, které dokáží odhalit stealth letouny pomocí fázového posunu vysílání (MiG-31, druhý nosný typ VVS). "Překvapivý" útok pomocí letounů stealth tedy také padá.
Závěrem: USA nemají zapotřebí se chránit proti Iránu a nejsou schopny se systémem nijak chránit proti Rusku. Systém tedy může sloužit jen a pouze pro účely ochrany proti malému množství raket, odpáleného z "problémového" státu.
Existuje akutní hrozba útoku balistickými raketami "darebáckých států" na ČR
Stát se může samozřejmě cokoliv. Pokud ale vnímáme jako hrozbu neexistující rakety států, které nemají jediný důvod na nás zaútočit, navíc pod hrozbou odvetného útoku, který by je vymazal z mapy, měli bychom vážně uvažovat např. o stavbě obranného deštníku proti meteoritům.
Tady bych pánům z Greenpeace doporučil přečíst si Korán jakožto jeden důvod [já ho přečetl], a poté se nepatrně zamyslet nad tím, co by vyvstalo po odchodu amerických vojsk z oblasti perského zálivu jako druhý důvod (nepochybně by došlo k navýšení iránského vlivu v Iráku a vůbec oblasti, navíc by Iránu zmizela bezprostřední hrozba od USA, takže by se mohl plně soustředit na Izrael).
Odchod USA z oblasti se pak dá jednoduše vyvolat malým pseudoútokem na klíčovou základnu Ramstein AFB v německu - aneb modelová situace:
Modelová situace
Základna Ramstein AFB ve spolkovém státě Porýní-Falc je pro veškeré americké operace v Evropě klíčovou: sídlí zde velitelství amerických vzdušných sil a jdou přes ni veškeré zásobovací lety na blízký východ [Irák] a zpět.
Její zneschopnění by tedy zasadilo vážnou ránu operacím USA v Iráku, dočasně vyřadilo velkou část velení a i v případě nahrazení jinou základnou v Evropě podstatně snížilo přepravní kapacity USA. Každopádně by ale došlo k omezení vlivu a schopností USA v Evropě a BV a navíc by pravděpodobně došlo ke značnému zhoršení vztahů mezi německou vládou+obyvateli a USAFE. Nyní ale už prakticky k plánu provedení:
Je samozřejmě nemyslitelné přímé a nezpochybnitelné napadení Ramsteinu nukleární hlavicí nebo několikanásobným koordinovaným úderem. To by opravdu nutně vyústilo k vojenské akci vůči Iránu. Jsou ale i jiné možnosti - jak říkal Kim Čong, "doufáme, že se umoudříte, než dojde k nešťastnému incidentu odpálení naší střely."
A konkrétně? Irán vyvine a zavede do výzbroje IRBM schopnou zasáhnout základnu Ramstein. Nemusí mít velké užitečné zatížení - jadernou* hlavici stejně nebudou moci použít a nosnost snižuje dolet. Stačí tak 200kg.
Až bude do operačního nasazení zavedena tato raketa, uspořádá Irán další velké cvičení - jako byla cvičení Velký prorok I a II, uspořádaná v minulém roce. Během těchto cvičení odpálí desítky MRBM a několik IRBM - přičemž drtivou většinu z toho odpálí během první hodiny někde na západě země, kde bude také rozvinuta většina palebných postavení. Kromě toho bude existovat jen několik dalších palebných stanovišť, náhodně rozestavěných po celé zemi - a také na severu, asi 50-100km od hranice s Turmekistánem.
Zatímco budou odpaly raket na západě blokovat většinu prostředků USA (jak prostředky průzkumu a sledování, tak záchytné stíhače a protiraketové síly), začne Irán odpalovat rakety i z těch "náhodně" umístěných stanovišť. Všechny rakety i ze severnícho stanoviště zamíří na předem určené místo dopadu/střelnici - až na dvě. Ty zamíří na severozápad, kurz Ramstein AFB.
A nyní pozor. Několik minut po odpalu zavolá iránský velvyslanec na nejbližší ambasádu USA a také jejim ozbrojeným složkám a oznámí, že se jim dvě ICBM se zátěží v podobě Uranu, [což byla, v ochuzené formě (U238), až donedávna běžná zátěž - nacházela se mj. i v dopracních letounech jako B747 apod.] určené k ověření činnosti navigačních systémů v přítomnosti zářiče (nebo kvůli jakékoli jiné zámince, toto už je detail) vymkly kontrole a míří nad Německo.
Vtip celé věci je v tom, že se očividně nejedná o útok - na cestě jsou jen 2 rakety z několika desítek, Irán okamžitě po zjištění situace kontaktoval patřičné orgány USA a varoval je. S raketami se ale už nedá nic dělat - díky absenci systému, sestřelujícímu ICBM v jejich midcourse fázi neexistuje účinná obrana. Ikdyby se pak povedlo sestřelit ICBM v sestupné/re-entry fázi letu systémy THAAD nebo PAC-3/MEADS, na konečný výsledek to už nebude mít velký vliv: do okolí základny Ramstein se rozptýlí několik (desítek) kilogramů Uranu.
Ten se samozřejmě do značné míry rozptýlí a tedy nezpůsobí velké přímé škody - ale "nehoda":
Vyvolá bezprostřední paniku. Tisíce lidí se vyděsí přilétající balistickou střelou, další statisíce se zděsí zdroje ionizujícího záření na palubě střely.
Ikdyž se Uran z hlavice rozptýlí, bude nutno kvůli bezpečnostním důvodům a normám dekontaminovat rozsáhlá území. To si vyžádá velmi vysoké finanční prostředky a vyvolá další vlnu paniky.
Pravděpodobně bude pro jistotu nutné zlikvidovat určité hospodářské produkty, ve kterých se mohou držet zářiče s krátkým časem rozpadu - v hlavici samozřejě nebude čistý Uran, jen odpad z Iránských JE. Bude tedy nutno zlikvidovat zásoby mléka a jódu, situace se dá celkově srovnat ze situací v západní evropě po černobylské havárii: přímé důsledky: nic, panika a bezpečnostní opatření: ztráty na ekonomice a poškození psychiky.
To vše nutně vyvolá nenávist nebo minimálně averzi vůči přítomnosti amerických základen - "kdyby tu nebyli američani, na iránských raketách by nebyl jako cíl Ramstein a nemohl by se vybrat ani omylem".
To pak vyústí k požadavkům na odchod američanů z Evropy - nikdo je nikde nebude chtít. Transportní kapacity do Iráku jsou ztraceny, letouny musejí létat mnohem delší trasy s mnohem menším užitným nákladem, zásobování nestíhá, irácká kampaň se hroutí. USA se stahují... A bezpečnostní řešení situace v Iráku přináší kdo? No přeci Irán. Wow...
Během pár týdnů se Irák stabilizuje - Irán přestane teroristům dodávat zbraně a naúkoluje je tak, aby neškodili. Mezinárodní obraz: co USA nedokázaly za (x+4) roky a navíc přitáhly útok, dokázal Irán do měsíce.
Konečný důsledek: vliv USA v regionu klesl na minimum (nemají možnost, jak zasahovat vyjma úderů z letadlových lodí a skladů několika malých spojenců - Kuvajt, Katar apod. - což ale nestačí pro jakoukoli pozemní kampaň), vliv Iránu naopak roste.
A nyní si představte situaci za předpokladu existence systému ABM: ikdyby Irán "omylem" odpálil ty své 2 střely, systém by je zneškodnil vysoko ve vesmíru, mimo atmosféru. Výsledek:
Irán přišel o 2 rakety a Uran
USA se mohou všude chvástat tím, že zachránily Evropu/Německo/Xyz před "omylem" odpálenými Iránskými raketami
Výsledek: vliv USA roste, vliv Iránu klesl pod bod mrazu.
Protože ale Irán toto vidí, ani se nebude o něco podobě slabomyslného pokoušet - bude donucen diplomaticky vyjednávat.
A k žádnému útoku tedy nedojde.
Poznámka nakonec: někteří lidé by toto mohli pochopit tak, že pokud tu nebudou americké základny, žádný útok nehrozí. To ale není pravda - dokud tu bude kdokoli, kdo oponuje radikální větvi Islámu, bude ten někdo mít na svém území cíl, na který může Iránu "omylem" ulétnout pár raket. Ústupky v tomto případě nic neřeší - ledaže by vám nevadilo zavedneí "práva" šaría se sekáním rukou zlodějů a kamenováním nevěrných žen.
Berte ale prosím v potaz, že výše uvedená modelová situace je jen a pouze modelovou situací - vzniklou na zadání typu "Vypracujte modelovou situaci nejefektivnějšího využití Iránských IRBM pro dosažení cílů tamního režimu" tedy je to ryze hypotetický a dost nepravděpodobný - ikdyž realizovatelný - scénář.
Výstavba prvků protiraketové obrany má v USA jednoznačnou podporu napříč politickým spektrem
Často opakované a zkreslující tvrzení. To, jak je v USA silná podpora Bushovým plánům na rozšíření protiraketové obrany, ukazuje např. postoj Kongresu Spojených států, který zásadním způsobem seškrtal rozpočet pro tento projekt a finance na raketová sila v Polsku neschválil vůbec. Kriticky se o plánu vyjádřil i bývalý prezident Bill Clinton. Rozhodující bude postoj budoucího amerického prezidenta / prezidentky. Ovšem už teď je nanejvýš pravděpodobné, že priority Bushových následovníků budou zcela jiné.
V tomto odstavci Greenpeace prozměnu spoléhá na to, že nemáte žádné povědomí o politické historii USA.
Byl to totiž právě Clinton, kdo schválil pokračování systému - Bush to po něm pouze převzal a nastavil vyšší prioritu. To, že se teď Clinton oficiálně staví proti, není nic než politika - pro pochopení pohled k nám:
Vláda ČSSD vyjednávala nejméně 4 roky o umístění základny tajně - tedy byla pro [jinak by nevyjednávala]. Když je teď v opozici, musí jít s majoritní společností a tedy se navenek staví proti. S Clintonem je to stejné - a pokud by byl u moci on a proti němu kandidovala Laura Bushová, G.W.Bush by byl pravděpodobně na místě dnešního Clintona a kritizoval ho - ne ovšem za systém jako celek, ale za neefektivní vedení, špatnou prioritu nebo podobně.
Kongres samotný pak neprohlásil, že neposkytne finance na výstavbu základny, ale že je poskytne až tehdy, když budou s oběma státy (ČR i Polsko) hotové smlouvy a že možná seškrtá počty raket.
Domněnka, že americké rakety a radar ve střední Evropě nastartuje nové kolo závodů ve zbrojení, je nesmysl
Zde stačí uvést jen několik základních faktů: Návrh obranného rozpočtu USA pro rok 2009 je nejvyšší v historii. Rusko již několikrát jasně deklarovalo, že americký postup jej donutil k vývoji zcela nových, efektivních prostředků překonávání libovolné protiraketové obrany. Navíc Německo a Francie žádají Rusko, aby přehodnotilo odstoupení od Smlouvy o konvenčních silách v Evropě (CFE), jež bylo reakcí na americké aktivity v ČR a Polsku, neboť se obávají nových závodů ve zbrojení. Třetí klíčový hráč Čína vlastnící dosud pouze asi 20 strategických mezikontinentálních raket je i omezeným protiraketovým systémem velmi znepokojen. Proto už začíná výrazně navyšovat svůj stávající jaderný potenciál.
Začnu od konce a tady můžu nachytat greenpeace při lži: Ruská federace totiž od smlouvy CFE neodstoupila kvůli programu ABM USA, ale proto, že se jim nelíbilo vstupování dalších zemí do NATO a proto, že smlouva "neodpovídala zájmům národní bezpečnsoti Ruska". To je oficiální prohlášení ruské generality, dostupné mj. i na ruském internetu nebo v exluzivním interview časopisu ATM s armádním generálem J.N. Balujevskim, náčelníkem Generálního štábu ozbrojených sil RF.
Tedy pokud greenpeace tvrdí, že RF odstoupila od CFE kvůli programu ABM USA, nevyvratitelně lžou.
Vyjádření o "zbrojení" a o tom, že nejvíce zbrojí spojené státy je značne tendenční, nepřesná až zavádějící a věnuji se mu v samostatném článku o zbrojení USA; to, že je zbrojení RF reakcí na systém PRO USA je zase dezinformace z ruské strany - všechny ty programy běží už několik let a odborná veřejnost o nich ví; to akorát teď jsou prezentovány jako odpověď na PRO USA, protože je to skvělá záminka a protože na ruského voliče je třeba udělat dojem.
Radar bude nejbezpečnějším místem v ČR
Není žádným tajemstvím, že prvky protivzdušné obrany jsou v každém konfliktu primárním terčem. Pokud bude radar v ČR, stane se strategickým cílem číslo jedna. To potvrzují i výhrůžky Ruska, které bez zástěrky ohlásilo, že pokud Američané radar v Brdech postaví, stane se cílem pro jejich rakety. To, že radar nebude jen potenciálním cílem pro balistické střely, ale i pro případný útok teroristů, není snad ani nutné rozebírat.
Nejprve v krátkosti k "výhrůžkám Ruska": obávat se zrovna tohoto je směšné. Každý stát zaměřuje všechny vojenské cíle všech svých potencionálních protivníků, a do některých zbraní dlouhého dosahu už předem nahrává cílové souřadnice specifických cílů. Je tedy takřka jisté, že ruské rakety už dávno míří na základnu taktického letectva v Čáslavi, která by se v tom nesmírně nepravděpodobném případě konfliktu s RF stala jakýmsi "skokanským můstekm" pro perutě NATO na jejich cestě nad Polsko a přehledové radary NATO u Slavkova a Nepolis, stejně, jako mají USA pravděpodobně v několika AGM-86C pozice základen RF a jejich radarových stanovišť a baterií S-300 v Bělorusku. Kromě toho je na tomto místě vhodné připomenout, že naposledy raketami Rusové vyhrožovali i bývalému "bratru" - Ukrajině. Je to prostě jejich standardní mediální zbraň.
Ale zpět k tématu. Napsal jsem přehledové radary. Je tedy nutno si ujasnit, že existují dvě hlavní kategorie vojenských pozemních radarů: radary přehledové a radary střelecké.
Přehledové radary jsou opravdu primárním cílem protivzdušné kampaně. Jedná se o velké stavby s dosahem v řádu stovek km a pracovní frekvencí obyčejně v řádu MHz, které neustále prohledávají rozsáhlý vzdušný prostor a data o pohybech letounů v tomto prostoru posílají do řídících středisek, která podle nich směrují vlastní vzdušné síly. Přehledových radarů je ve státě pár, u nás jsou těmi hlavními přehledové radary NATO u Slavkova a Nepolis.
Přehledový radar vzhledem ke své vlnové délce není schopen zaměřit jednotlivé cíle pro potřeby navedení raket, má široký vyzařovací úhel - chce najednou vidět co největší území. Přehledové radary jsou cíli první vlny protileteckých úderů.
Střelecké radary jsou naproti tomu stroje s obyčejně mnohem menším dosahem, kterými disponují jednotlivé baterie střel země-vzduch (SAM) s radarovým navedením na cíl. Vznikly v době, kdy byly SAM naváděné radarem "poloaktivní" - to znamenalo, že střelecký radar ozařoval cíl, a střela se naváděla na energii odraženou od cíle. Postupně převzaly některé střelecké radary i další funkce, jako sledování cíle při přiblížení do obálky SAM, ale principiálně jde stále o totéž: střelecký radar o vysoké frekvenci (čím vyšší frekvence, tím menší vlnová délka a tedy vyšší přesnost/rozlišení) sleduje cíl, když se dostává do letové obálky SAM, vyhodnotí jeho trajektorii a přímo na něj navádí vlastní SAM.
Střelecký radar má úzký vyzařovací úhel - zajímá ho konkrétní jeden cíl. Střelecké radary nejsou cíli první vlny úderů - pokud se na ně útočí, je to při napadání konkrétní jedné baterie při úkolech umlčování protivzdušné obrany. To je prováděno z konvenčních letounů konvenční municí - střely AGM-88, ALARM, Shrike nebo ruská Kh-31P. Tyto střely se navádí přímo na zdroj záření [radar - pokud je zapnutý/PL baterie aktivní] a ničí ho střepinovou bojovou hlavicí s účinnmým poloměrem do 100m (střepiny).
Taktika užívaná pro souvislou leteckou kampaň pak rozhodně není totožná s kampaní při útoku balistických raket - zde jsou primárním cílem útočné prostředky a prostředky odvety. Ničení radarů má smysl v té fázi, kdy je třeba chránit "návratové prostřeky" s živou osádkou při opakovaných náletech )tedy letadla) - u balistických raket je to úplně jedno.
XBR, radar, o jehož umístění v ČR se jedná, je vysoce specializovaný radar, jehož jedinou funkcí je rozlišit jednotlivé hlavice/útočící střely od sebe a na skutečné cíle pak navést GMD. Svou funkcí je to radar střelecký, ale (!) není nezbytně nutný pro funkčnost systému. Vyřazením XBR by byl systém méně efektivní, ale přinejmenšém teoreticky by stále dokázal fungovat.
Rozlišování cílů pro GMD je ale jedinou funkcí XBR - je to jako střelecký radar PL baterie, která je ale permanentně vypnutá, dokud se neobjeví cíl dané důležitosti. V nepravděpodobném případě konvenčního konfliktu s leteckou kampaní by tedy XBR stál dost dlouho bokem - je k ničemu.
Pravděpodobnost napadení XBR Iránem nebo podobným státem je rovněž prakticky nulová: Irán nemá letecké prostředky takového dosahu, aby napadl XBR, a útok ICBM nepřipadá v úvahu ze čtyř logických důvodů:
Jediná možnost o útok je předstírané selhání systému - s tím se součastné napadení tří nebo více cílů neslučuje a tedy by tento čin nebyl brán jako selhání, ale jako úmyslný útok [všem by i tak bylo samozřejmě jasné, že jde o útok - ale neměli by důkazy].
Žádný stát na světě - ani supermocnosti jako RF či USA - si nemohou dovolit plýtvat ICBM na takové cíle, jako jsou střelecké radary či sila. Ono to ani není technicky možné - všechny balistické rakety mají při letu na cíl značnou odchylku, která se zvětšuje se vzdáleností letu. Nejlepší americké hlavice typu Mk.21/W87 (zavedené nyní na LGM-30G) s vlastním navedením zajištěným třemi systémy a korigací při závěrečné fázi letu dosahují přesnosti 200m CEP (kruhová odchylka - hlavice může dopadnou kamkoli do kruhu o poloměru 200m), hlavice Iránských ICBM by pravděpodobně nemohly dosáhnout CEP lepších, než 1500-1000m** CEP (odhady odborníků) - tedy by je nebylo možné využít ke zničení sil GMD, která mají několik metrův průměru a používat je k ničení XBR by bylo riskantní a zbytečné - viz. další bod
Irán bude v každém případě disponovat pouze omezeným počtem ICBM či hlavic. Nemůže si dovolit jimi "plýtvat" na vedlejší cíle - pokud by poslal 1 raketu na radar, 1 na Ramstein AFB a jednu do Polska, pravděpodobnost zásahu té jedné se prudce snižuje. Daleko větší naději na úspěch by Irán měl, pokud by poslal všechny tři najednou na Ramstein AFB.
Pokud by Irán vedl palbu na radar či sila, byly by útočící rakety na optimální trajektorii pro zničení. Pravděpodobnost zásahu útočící rakety prostředky PRO by se pak zvýšila k 90%.
Lidé by o této otázce neměli rozhodovat v referendu, nikdo by pak nenesl za konečný verdikt politickou odpovědnost.
Znáte nějakého českého politika, který by byl ochoten přiznat politickou odpovědnost za své chyby? V situaci, kdy podpora či odmítání výstavby radaru mají v parlamentních lavicích téměř stejnou podporu, není odpovědnější nástroj pro rozhodnutí této otázky než všeobecné referendum.
Osobně jsem poněkud proti referendu. Celou záležitost okolo základny sleduji od začátku a od začátku tu také byly iniciativy určitých skupin lidí přetáhnout veřejné mínění na svou stranu pomocí lží, dezinformací nebo, jak jste mohli vidět na této stránce, alespoň manipulování s fakty, čímž se běžnému čtenáři překroutí význam.
Kdyby ony iniciativy nestrašily obyvatelstvo nukleárními hlavicemi,reaktorem,útokem; vznikem rakoviny; zvýšením četnosti teroristických útoků;rakovinou;mutace;řádění nepostižitelných násilnických tlup americké námořní pěchoty apod., a místo toho férově řekly "nechceme tu základnu prostě proto, že je americká a my nesouhlasíme ze zahraniční politikou USA", neměl bych nic proti a žádná z těchto stránek by nevznikla. Nebyl by zde ani můj website, který by ležel někde v temném koutě mého pevného disku, jsa bez obsahu - většina toho, co zde vidíte, vzniklo díky dezinformacím šířeným převážně ze strany odpůrců.
Proto a pouze proto jsem zatím proti referendu - obyvatelstvo bylo zmanipulováno hrůznými vizemi, které do něj zaseli různí odpůrci. Dovedu pochopit, že je někdo proti základně - a nemám vůbec nic proti lidem, jako je šéfredaktor časopisu ATM - který je sice proti, ale nikoho nestraší - ale majoritě populace prostě nepatří do rukou rozhodování o obraně státu. Je to jako svěřit referendu nákup stíhaček, kde bude otázka znít třeba "měli bychom koupit F-35A nebo JAS-39C?", kde by pak nějaká skupina začala šířit fámy o radioaktivních prvcích v konstrukci F-35 za účelem vítězství JAS-39.
Pár komentářů na závěr
Nedalo mi to a ještě okomentuju pár řádků ze stránky "čerstvě na radaru":
Systém má mizivou úspěšnost; Victoria Samson: Ano, procentuálně nic moc. Jenže odpůrci a kritici (jako je paní Samson), započítávají jako selhání GMD i selhání úplně jiných částí systému. Konkrétní příklad? Poslední test. Raketa-cíl selhala a neodstartovala. Odpůrci však toto vyhodnotili jako selhání GMD. Přitom - pokud se vám na střelnici porouchá vrhač asfaltových holubů - je to selhání střelnice, nebo vaší brokovnice? Pan Klvaňa měl přitom možná na mysli i výsledky jiných testů - konkrétně testů rakety SM-3/RIM-161, která měla posledních 9 testů z 13 úspěšných. Statistika by ale řekla, že má úspěšnost 70% - což není pravda. Posledních 9 testů v řadě má 100% úspěšnost. Toliko tedy ke statistice...
"Aktivisté Greenpeace zveřejnili na svých webových stránkách řadu nepravdivých informací o protiraketové obraně a případné české účasti v ní. Informace se snaží budit seriózní dojem, ve skutečnosti se však jedná o manipulativní údaje, zkreslené, vytrhané z kontextu či zcela smyšlené. Údajní odborníci citovaní Greenpeace zůstávají v naprosté většině případů skryti v anonymitě. Nový server Greenpeace v naprosté většině případů jen opakuje fámy již dříve publikované na serveru Britské listy a v deníku Haló noviny.": tohle tam pak greenpeace "dementuje". Ale - neměli ti lidé z vlády protentokrát pravdu? Chmm...
Nebezpečí ze základny vyplývající
Jak jsem právě demonstroval, bezpečnostně-technické "argumenty", kterými se ohánějí zelení nemají žádnou váhu. Jedno nebezpečí, a to ne nepodstatné, však základna vykazuje - a to sice hrozbu, že se - ať už pod jakoukoli záminkou - k základně, tedy na naše území, dostanou "soukromí kontraktoři" z firmy Xe security (dříve Blackwater). Pokud si pak přečtete můj krátký výcuc o Blackwateru, zjistíte, že se absolutně nejedná o lidi, které by bylo záhodno mít na našem území. Přesněji řečeno je třeba udělat vš proto, aby se sem nikdy nedostali.
Americká strana sice deklaruje, že bychom si bezpečnost zajišťovali sami našimi agenturami - ale je vidno, jaký vlvi Xe má. A to je jen jedno z obdobných rizik - kvůli kterým se vyplatí zvážit, jestli není základna příliš velkým rizikem toho, že se tu bude nít něco, s čím absolutně nebudeme souhlasit.
Totiž - stále tu máme výpovědní lhůtu dvou let. Ale i za dva roky se toho dá napáchat více, než dost.
Na závěr jen doporučení: nikdy bezvýhradně nevěřte jednomu zdroji nebo straně. Pártejte po mnoha zdrojích, pátrejte po původu informací, zjišťujte si konkrétní čísla. Ověřte si, jestli ICBM skutečně letí z USA do Ruska 20 minut, ověřte si výkony LGM-30G nebo i cokoli jiného. Hledejte u pramene - o amerických systémech na stránkách amerických, o ruských pak v rusku. A hlavně - kriticky myslete, počítejte a nebojte se ozvat, když se vám něco nezdá. A používejte google!
Btw, pokud je libo kvalitní články na toto téma, doporučuji portál palba.cz, resp. přímo jeho část věnovanou protiraketové obraně
Jestliže se vám něco nezdá, máte námitky či připomínky, pište na: cover72@gmail.com nebo na mé ICQ (308 387 179), Jabber (cover72@jabbim.cz) nebo MSN (cover72@gmail.com).
* záleží na doletu; oficiálně deklarovaná spodní hranice doletu nepřátelských střel je 2600km
** podle teorií některých odborníků je možné očekávat CEP až v rozmezí 300-500m - to poté, co by byly Iránské rakety, resp. jejich hlavice doplněny o schopnost korekcí dráhy v terminal fázi, dané instalací a použitím Iránského, Ruského nebo Evropského GPS systému
Děkuji Pegeuckovi z portálu palba.cz za korekce a doplnění.
